Poslední zprávy:
|
|
Cesta k Salonu české mládeže 2008
Salon české mládeže je velkou příležitostí pro naše mladé filatelisty k předvedení výsledků své sběratelské a občas i badatelské činnosti veřejnosti. K letošní Světové výstavě poštovních známek PRAGA 2008 a doprovodné národní výstavě mládeže přitom vedla dlouhá cesta. Podívejme se trochu zpět, jak to všechno začalo a co se muselo stát, abychom dnes mohli obdivovat všechny ty úžasné exponáty.
Které dítě si jako první nalepilo poštovní známku do starého školního sešitu nebo na arch papíru už asi nikdy nezjistíme. Jisté však je, že náš první mládežnický exponát vystavil člen Klubu českých filatelistů v Praze P. Gruber na Mezinárodní výstavě ve Vídni v roce 1894. Za dvacet let nato uspořádal tento náš nejstarší český filatelistický klub v sále U zlaté husy na Václavském náměstí v Praze soutěžní výstavu pro české exponáty. Tři z nich byly tehdy vystaveny i v „žákovském oddělení“. Nejmladšímu vystavovateli přitom bylo teprve sedm let! Na I. výstavě poštovních známek v Hradci Králové v říjnu 1922 bylo vystaveno 44 exponátů, z toho osm vytvořili nejmladší sběratelé. Redaktor Ervín Hirsch to tehdy v Tribuně filatelistů komentoval takto: „Čestně byli zastoupeni naši mladiství sběratelé, z nichž nejlíbivější byla nesporně sbírka B. Malého, sestavená na motivy“.
Po vytvoření samostatného Československa vznikaly v řadě větších měst filatelistické kluby. Byl založen Svaz československých filatelistických spolků, později Jednota československých filatelistů a nakonec bylo v roce 1937 ustaveno Ústředí československých filatelistických spolků v Praze. Bylo běžné, že mladí filatelisté se tehdy účastnili schůzek dospělých. Po ustavení Svazu junáků-skautů Republiky Československé v roce 1919 zařadila tato dětská a mládežnická organizace do své činnosti i možnost plnit odznak odbornosti s názvem Sběratel. Viditelným znakem jejího splnění byla nášivka na rukáv košile, která znázorňovala na špičku postavený trojúhelník se zaoblenými rohy, s uvnitř položenou filatelistickou lupou.
Po skončení druhé světové války byla oživena i činnost filatelistů. 5. září 1948 byl založen Svaz českých filatelistických spolků s ústředím. Důsledkem politických změn v roce 1948 bylo nedobrovolné sloučení dětských organizací v jednotnou Pionýrskou organizaci ČSM. Součástí činnosti pionýrů byl výchovný program nazvaný Plameny a Cesty. V Plamenu vytrvalosti byl i Důkaz trpělivosti, ve kterém byla základní podmínkou znalost základů filatelie.
Dobrovolná zájmová a spolková činnost byla po roce 1948 silně omezena a od roku 1951 se řídila zákonem č. 68/1951 Sb. Podle něj byl v lednu 1953 zrušen dosavadní filatelistický svaz a vytvořeno Ústředí československých filatelistů. Přesto se podařilo uspořádat zdařilou Mezinárodní výstavu PRAGA 1955, v paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze. Získané zkušenosti umožnily přistoupit k zorganizování první samostatné mládežnické výstavy s názvem Celostátní výstava sbírek mladých filatelistů PARDUBICE 1957, na níž celkem 283 exponátů nejmladších filatelistů překvapilo návštěvníky svou pestrostí.
I v poválečném období mladí zájemci o filatelii zpočátku navštěvovali schůzky dospělých sběratelů a učili se jen z toho, co kde viděli a poznali. Později se první skupinky mladých filatelistů začaly sdružovat v zájmových kroužcích při školách nebo v Domech dětí a mládeže (DDM), většinou jako kroužky v rámci Pionýrské organizace. Možnost vytvářet na školách skupiny zájemců o poštovní známky dal už školský zákon z 21. 4. 1948. V kapitole Nepovinné vyučování se v něm poprvé setkáváme s novým termínem „zájmový kroužek“. Stávalo se to tak, že většinou učitel nebo pracovník DDM byl sám filatelistou a mohl tak předávat své zkušenosti mladým adeptům filatelie. Tyto kroužky je možné považovat za počátky organizované mládežnické filatelie v Československu. Mezi první patří například kroužek založený roku 1955 v Ostravě-Zábřehu (vedoucí Oldřich Kubis), v roce 1958 ve Velešíně při ZDŠ (později označen jako KMF 52-05), v Karlových Varech (Miloslav Frömer), v roce 1959 na ZDŠ v Lysicích (vedoucí Antonín Michele), další o rok později v Táboře (KMF 52-06) a roku 1961 v Mirovicích (KMF 52-18).
Zakládající členové KMF Lysice roce 1959
Zásadní význam pro českou mládežnickou filatelii měla největší filatelistická přehlídka své doby na Slovensku - výstava BRATISLAVA 1960. Exponáty nejmladších filatelistů byly vystaveny v samostatném oddělení v Domě pionýrů a mládeže. Výstava byla vzorem pro uspořádání mládežnických exponátů na Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1962. Při ní se také konala porada komise mládeže FIP pod vedením Hartwiga Danesche a byla tu projednána pravidla pro vystavování mládežnických exponátů. Pražská výstava tak významně přispěla ke stanovení zásad mládežnické filatelie i v mezinárodním měřítku.
Na základě zákona 68/1951 Sb. zaniklo k 31. 5. 1965 Ústředí československých filatelistů a 1. 6. 1965 byl založen Svaz československých filatelistů (SČSF). Jeho členem mohl být každý sběratel poštovních známek starší 18 let. Zájemci ve věku od 9 do 18 let mohli být organizováni v zájmových kroužcích mladých sběratelů známek, nebyli však přímo členy SČSF.
Zasedání ústředního výboru SČSF v říjnu 1965 ustavilo při svazu odbor mládeže (později komisi mládeže - KM), s úkolem organizovat mladé filatelisty ve věku od 8 do 18 let v kroužcích mladých filatelistů – KMF. Ustavením tohoto odboru byly kroužky postupně celostátně evidovány, byly pro ně vypracovány prozatímní organizační zásady a byly centrálně metodicky řízeny. Tím začalo v naší filatelii nové období práce s mládeží.
Té se už tehdy věnovalo mnoho dospělých filatelistů - mezi nimiž bychom našli i řadu známých jmen - o kterých se dnes už mnohdy ani neví, že působili jako vedoucí kroužků mladých sběratelů a k našemu oboru přitáhli mnoho dětí. V září 1965 byl schválen do funkce vedoucího odboru mládeže SČSF Antonín Gazda, dalšími členy vedení byli Karel Rossy (zástupce), Bohumil Kment, Nikolaj Dědina, Vladimír Ungermann, Jan Brzák, Dagmar Trnková a Antonín Oktábec, který se v roce 1966 stal novým vedoucím tototo odboru. V souladu s tehdejším dělením republiky na kraje vznikly krajské výbory SČSF (KV SČSF), v nichž bylo vždy jedno místo vyhrazeno krajskému metodikovi pro práci s mládeží.
Odbor mládeže SČSF byl tedy ustaven. Tvořilo jej osm nadšených mladých i starších filatelistů s bohatými i malými zkušenostmi, avšak s jedním společným cílem - vykonat co nejvíce pro rozvoj mládežnické filatelie. Proto vytvořili program zahrnující tyto kroky: V první řadě bylo třeba zajistit registraci KMF a vytvořit jejich kartotéku. Zároveň bylo nutné doplnit odbor mládeže o další pracovníky z jednotlivých oblastí. Pro vlastní činnost kroužků bylo třeba dořešit spolupráci se školami, Domy dětí, pionýrů a mládeže (DDPM) a tehdejší ústřední mládežnickou organizaci - ČSM a vytvořit jim podmínky zajištěním novinkové služby pro mládež, dodáváním skartu a filatelistických pomůcek.
Odbor mládeže SČSF se zaměřil i na zakládání nových KMF při klubech filatelistů, kde ještě ustaveny nebyly. V mnoha místech naší republiky vznikly nové KMF pod vedením zkušených filatelistů. Už dva roky po svém vzniku registrovala Komise mládeže SČSF 414 kroužků se 4196 dětmi. Aby se zlepšila vzájemná komunikace a spolupráce mezi vedoucími KMF a komisí mládeže začal vycházet Zpravodaj vedoucích KMF, s cílem metodicky vést a pomáhat vedoucím v jejich práci. Mimo to se podařilo zařadit do časopisu Filatelie rubriku Filatelie mládeži a od jara roku 1967 začal dokonce vycházet časopis určený přímo mladým filatelistům – Mladý filatelista, který byl teprve čtvrtým časopisem tohoto druhu v Evropě!
Záhy vznikla i samostatná sekce jurymanů při KM SČSF, jejímiž prvními členy byli Otto Bartoň, Jozef Čížek, Antonín Gazda, p. Hudousek, Bohumil Kment, Zdeněk Kohout, Július Kovácz, J. Matušů, Zdeněk Mikula, Július Oško, Vladimír Sládek, Ivan Striež, Josef Šolc a Svatopluk Žampach.
V tomto období byly také pořádány ve větší míře výstavy známek mladých filatelistů. Vrcholem byla účast mládeže na celostátní výstavě Brno 1966. O rok později navázala po deseti letech na tradici výstava Pardubice 1967.
Velkým úspěchem bylo působení naší organizované filatelie i v mládežnické komisi FIP. Od roku 1966 se práce komise a později i pracovního předsednictva účastnil zástupce československé komise mládeže. Proběhlo několik setkání se zástupci zahraničních mládežnických komisí, ze kterých vzeš1a i řada dohod o vzájemné spolupráci. Na V. mezinárodním kongresu Komise mládeže FIP se podařilo prosadit přijetí návrhů komise našeho svazu. Bylo ustaveno pracovní předsednictvo KM FIP složené ze zástupců pěti států, včetně zástupce naší komise.
Politické změny v druhé polovině roku 1968 se nevyhnuly ani filatelii. V roce 1969 se Svaz československých filatelistů rozdělil z důvodů federativního uspořádání Československa na svazy dva, a to na Svaz českých filatelistů jako novou společenskou organizaci v rámci Národní fronty ČSR a Svaz slovenských filatelistů. 9. února 1969 se uskutečnilo v hotelu Splendid v Praze jednání komise mládeže SČSF, které vymezilo pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých národních komisí mládeže po ustavení národních svazů SČF a ZSF. Z jednání vzešla vzájemná dohoda, která mimo jiné řešila i spolupráci obou mládežnických komisí v budoucích letech.
Majetek komise mládeže SČSF byl rozdělen v poměru 2 : 1 mezi český a slovenský svaz. Registrace KMF byla rozdělena jednotlivým komisím a dál si ji vedla každá samostatně. Časopis Mladý filatelista dál vycházel v Praze, pro obě komise v počtu odpovídajícím zájmu mladých filatelistů. Zastoupení v jeho redakční radě a využívání prostoru pro tisk bylo řešeno ve stejném poměru jako ostatní prostředky. To platilo i pro Zpravodaj vedoucích KMF. Byl dohodnut i společný rámec zasedání pléna a předsednictva obou komisí tak, aby se mohly řešit společné otázky. Především šlo o rozpočty, výstavnictví, ediční, metodickou a mezinárodní činnost. Na dohodě spolupracovali O. Bartoň, I. Strieš a J. Kovácz za KM ZSF a A. Oktábec, K. Rossy a A. Gazda za KM SČF.
Poprvé v historii československé organizované filatelie se stali mladí filatelisté organizovaní v KMF právoplatnými členy Svazu, a to již přijetím za člena některého KMF. Nově vytvořená česká komise mládeže začala pracovat s 277 KMF, ve kterých bylo přihlášeno 4687 mladých filatelistů. Ty vedlo 270 obětavých funkcionářů, kteří byli zárukou dalšího rozvoje mládežnické filatelie.
V prosinci roku 1968 jmenovalo předsednictvo SČF novým předsedou Komise mládeže Františka Švarce, který ji pak vedl až do roku 1974. Předsednictvo ÚV SČF si uvědomovalo význam Komise mládeže pro budoucnost Svazu, a proto postavilo do jejího čela zkušeného funkcionáře. Ten do práce komise mládeže vstupoval s novými plány. Základem bylo využívat v plné míře vše, co se v předcházejícím období osvědčilo. Současně však byla zavedena i řada novinek.
V oblasti tvorby a vystavování exponátů byl vytvořen nový Výstavní řád. Ten především nově zaváděl rozsah 8 listů pro nově vystavené exponáty u nejmladších vystavovatelů a zároveň rozdělil medaile pro mládež na velké a malé. Pro hodnocení mládežnických exponátů byli jurymani školeni stejným způsobem jako pro dospělé.
Další novinkou bylo zavedení odznaků odborné zdatnosti mladého filatelisty. Důvodem byla snaha zvýšit atraktivitu činnosti v kroužcích mladých filatelistů. Mimo to mělo plnění podmínek zlepšit situaci mezi vedoucími KMF, protože udělení nejvyššího stupně předpokládalo zapojení mladého filatelisty do vedení KMF. Tím chtěla komise mládeže částečně řešit nedostatek kvalitních vedoucích. První odznaky třetího stupně byly uděleny již v roce 1973.
Snad největší novinkou byly Kongresy mladých filatelistů. Myšlenka na jejich uspořádání vznikla v prosinci roku 1969. Záměrem těchto setkání bylo předvést vše, co může filatelie svým vyznavačům poskytnout. Po nesmělých začátcích s národními kongresy, které se konaly každoročně v Praze, byl v roce 1974 uskutečněn první celostátní kongres v Brně, jehož se zúčastnily delegace českých i slovenských mladých filatelistů.
Další výraznou akcí na zkvalitnění a oživení činnosti kroužků mladých filatelistů byla soutěž pojmenovaná Filatelistická olympiáda. Vnikla v roce 1971 a jejím hlavním cílem bylo připravit mladé filatelisty na tvorbu vlastních výstavních exponátů. Tato soutěž s různými obměnami pokračuje do současnosti.
Komise mládeže SČF pracovala v tomto složení: předseda František Švarc, místopředseda Miloslav Frömer, členové Otto Bandas, Ladislav Buček, Alena Buchbergerová, p. Maštálko, Marie Štěpánková, Kristián Tesařík, Jiří Zikán, Bohumil Kment, p. Marek. V roce 1973 přicházejí Alena Hýblová a Karel Souček. Ve stejném roce však bohužel umírá bývalý vedoucí komise a obětavý vedoucí kroužku mladých filatelistů v Praze 6-Dejvicích A. Oktábec.
KM SČF: Tesařík, Frömer, Štěpánková, Hýblová, Bandas, Kment, Švarc, Buček, Maštálko, Marek (nejstarší dochovaná fotografie členů komise mládeže nejspíše z roku 1973)
Na druhém sjezdu SČF v roce 1974 byl předsedou komise mládeže zvolen Kristián Tesařík, který ji pak vedl až do roku 1985. Po něm stál v jejím čele až do roku 1992 Zdeněk Veselý.
Práce komise probíhala podle plánu činnosti sestaveného místopředsedou M. Frömerem. Těžiště spočívalo především v zajištění průběhu jednotlivých kol Filatelistické olympiády a v návaznosti kongresů mladých filatelistů; sem patřilo vytvoření databáze otázek pro národní kola. V oblasti výstavnictví byl kladen důraz na tvorbu exponátů, včetně angažovaných – jak bylo tehdy obvyklé. Komise se zaměřovala i na výběr a přípravu nových „mládežnických“ jurymanů, a proto byla připravena novelizace příslušných směrnic. Protože se stoupajícím zájmem mládeže stále vzrůstala potřeba nových vedoucích KMF, byly hledány nové formy pro jejich získávání a zároveň potřebné vzdělávání. Do činnosti komise mládeže patřilo i vyhodnocování činnosti jednotlivých krajů a KMF, včetně udělování titulů Vzorný vedoucí KMF a Vzorný KMF. Stále byl kladen důraz na plnění Odznaků odborné zdatnosti mladého filatelisty. Důležitá byla i spolupráce s KM na Slovensku, Pionýrskou organizací SSM a Domy pionýrů a mládeže, kde řada kroužků nacházela podmínky pro svoji činnost. Dá se říci, že v důsledku členství SČSF v tehdy formálně vládnoucí Národní frontě získávala i mládežnická filatelie od státu podporu a pomoc (a to i velkorysou finanční) pro svou činnost, takže se do ní zapojovaly dnes už neuvěřitelně vysoké počty mladých sběratelů. Současně je však třeba konstatovat, že to bylo v době, kdy mladí lidé měli nesrovnatelně méně příležitostí k vyžití než dnes a že to bylo za cenu podpory režimu, který byl po roce 1989 otevřeně označen jako nedemokratický.
Zásadní přelom v činnosti komise mládeže nastal se změnou politického systému v naší republice v roce 1989 a o tři roky později se vznikem samostatné České republiky. V roce 1992 již vše směřovalo k rozdělení Československa a vzniku dvou samostatných republik. To mělo za následek i rozdělení Svazu československých filatelistů. Vzhledem k nové ekonomické situaci bylo nutné, aby se výrazně zmenšil počet placených pracovníků SČF. Komise mládeže tak přišla o dlouholetou tajemnici Alenu Hýblovou.
Tehdejší předseda KM SČF Zdeněk Veselý se vzdal funkce a v červnu 1992 navrhl, aby se novým předsedou stal Zdeněk Töpfer.
Komise mládeže tehdy měla strukturu, která se v podstatě udržela dodnes. Tvoří ji výkonný výbor a plénum, přičemž v plénu je po jednom zástupci z každé oblasti. Členy prvního vedení byli Zdeněk Töpfer (předseda), František Dvořáček (hospodář), Miloslav Frömer (předseda jurymanské sekce), Jan Trnka (tajemník jurymanské sekce), Kristian Tesařík (redaktor Mladého filatelisty) a Zdeněk Veselý. Z nich někteří časem z vedení odešli a novými členy se stali Václav Špatný, Miloslav Kalabza, Stanislav Sýkora, Karel Vávra, František Nejedlý a Jan Herman.
Činnost komise mládeže po provedených změnách pokračovala bez větších problémů. Osvědčené metody práce jako Filatelistická olympiáda, Odznaky odborné zdatnosti apod. zůstaly zachovány. I tak bylo ale starostí dost a dost. Následující léta totiž byla poznamenána soustavným úbytkem členů KMF i jejich vedoucích. Nové možnosti a příležitosti k zábavě odváděly mladé lidi od sbírání. Nutno říci, že to byl v naší společnosti zcela obecný jev, který se nedotkl jen mládeže, ale postihl i dospělé. U těch přibyl ještě další motiv: možnost podnikat a více příležitostí k vydělávání peněz. Pro některé lidi to znamenalo příležitost k seberealizaci a k návratu k dřívější práci, po dlouhých letech předchozího režimu, kdy se nemohli uplatnit podle svých představ. Toto období bylo v naší činnosti charakterizováno úpravami řady směrnic, aby odpovídaly změněné společenské situaci. Ale nejen té. Filatelie se vyvíjí jako každý jiný obor lidské činnosti, a tak bylo nutné reagovat i na tyto změny.
V roce 1993 skončilo číslem 4 po mnoha letech vydávání časopisu Mladý filatelista. Důvody byly ekonomické. O rok vydal časopis Filatelie nákladem 3000 výtisků Ročenku Mladého filatelisty 1993/1994. Byla však bohužel jednorázová a neměla žádného nástupce. Od té doby Mladý filatelista vychází několikrát ročně jako všitá příloha tohoto časopisu, i když jeho obsahem jsou především úspěšné články ze starších ročníků.
Rok 1998 byl především rokem Mezinárodní výstavy PRAGA 1998. K této příležitosti připravila KM SČF Příručku pro vedoucí KMF. Ta obsahovala texty z metodiky a praxe vedení KMF, ale také řadu článků z jednotlivých oborů filatelie. Příručka byla přijata velmi příznivě a dodnes se používá. Z doprovodných akcí výstavy měla velký ohlas Dětská pošta, jejíž součástí bylo i pracoviště Komise mládeže. Expozici Dětské pošty před deseti lety navštívilo mnoho lidí, mezi nimi řada významných osobností současné filatelie. Byly navázány další kontakty se zahraničními organizacemi mladých filatelistů a prohloubeny ty již existující.
Na přelomu tisíciletí se uskutečnilo několik evropských setkání mladých filatelistů. My jsme se těchto akcí také většinou zúčastnili a určitě to bylo dobré nejen pro navázání kontaktů se sousedními zeměmi, ale účastníkům to přineslo konfrontaci jejich odborných filatelistických i jazykových znalostí s vrstevníky z dalších zemí. V létě 1999 to bylo setkání ve Výmaru (vedoucí S. Sýkora), v roce 2000 v Helsinkách (vedoucí Z. Okáč), v roce 2002 v Opole, v roce 2003 v Grazu, kde zároveň proběhl seminář členů komisí mládeže evropských zemí a kongres FEPA o mládeži.
Delegace KM SČF na evropském setkání v Grazu
Do řady evropských setkání mladých filatelistů se zapojily v roce 2003 také Svitavy. Jeho součástí byl i náš národní kongres a finále Filatelistické olympiády. Celá akce byla velmi úspěšná, našim i zahraničním účastníkům (včetně dvou bývalých prezidentů FIP - L. Dvořáčka a K. Mohra) se líbila a vysoce ji ocenili.
Po roce 2000 se rozšířily mezinárodní aktivity v rámci FIP. Předseda komise mládeže Zdeněk Töpfer se zúčastnil světové filatelistické výstavy mládeže Bangkok 2000 a zasedání KM FIP v Bangkoku, kde bylo potvrzeno jeho členství v komisi mládeže FIP.
Významným úspěchem na poli propagace filatelie bylo ocenění Petra Třeštíka v soutěži Zlatý oříšek v České televizi.. Poprvé v historii této soutěže se takovéto pocty dostalo filatelistovi. O šest let později byla na Zlatý oříšek nominována mladá sběratelka Sára Soukupová.
Událostí roku 2005 byla Mezinárodní výstava BRNO 2005, na niž bylo přijato 50 exponátů mládeže. Doprovodnou akcí výstavy byl i seminář o mládežnické filatelii, jehož se zúčastnila i řada členů komisí mládeže ze zahraničí. Nezapomenutelná byla i Dětská pošta.
Dětská pošta na výstavě Brno 2005
V roce 2006 padlo ve vedení Komise mládeže důležité rozhodnutí: zdokumentovat její historii a historii mládežnické filatelie v našich zemích. Již nyní je obtížné řadu materiálů získat a za několik let to může být dokonce i nemožné. Proto jsme začali pracovat na vytvoření archivu veškerých materiálů týkajících se aktivit mládeže ve filatelii, především v rámci SČF.
Ze získaných podkladů, na jejichž zpracování se významně podíleli především V. Špatný a J. Šolc, vychází i tento text.
RNDr. Zdeněk Töpfer, CSc.
předseda KM SČF
|
|
|
|
|
|
|