Pro nás jsou důležitá zejména dvě výročí - 90. výročí vydání první československé známky a  90. výročí Poštovního muzea - která se kryjí, takže jsou každoročně společně připomínána 18. prosince výstavami i  filatelistickými tisky. Poštovní muzeum v  Praze s archivem všech československých a  českých známek, se všemi výtvarnými i  výrobními podklady známkové tvorby je nezastupitelnou institucí dokládající celou 90letou historii vydávání poštovních známek. Jeho hlavním posláním je rovněž dokumentace vývoje naší pošty, která je představena novou aktualizovanou expozicí v prostorách cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, kde jsou unikátní exponáty. Dne 5. března 2008 vychází známka v hodnotě 10 Kč k 90. výročí Poštovního muzea s motivem, který autor návrhu Otakar Karlas vytěžil přímo z výzdoby divadelního salonku muzea. Jedná se o  jednu z nástěnných maleb Josefa Navrátila s půvabným námětem zobrazujícím krále Václava IV. s  lazebnicí Zuzanou, která ho v  loďce převáží přes Vltavu. Tento medailonek je jednou ze 16 dalších nástěnných maleb, které představují legendy z české historie (Libušin soud, Povolání Přemysla na trůn, Oldřich a  Božena), divadelní výjevy (Faust a  Markétka, Vilém Tell) a  dokonce tam najdeme i  samotného umělce – Josefa Navrátila, který se namaloval před malířským stojanem s paletou a  štětcem v rukou a který je použit na obálce prvního dne vydání. Rytiny emise provedl Bohumil Šneider. Známka kromě archové úpravy vyjde ve filatelistickém sešitku s8 známkami a  4 kupony.

J. Navrátil (1798-1865) byl nejznámějším pražským dekorativním malířem, jehož doménou byly nástěnné malby pro měšťanská, šlechtická i  císařská sídla. Půvabný dům v Praze 1, Nové mlýny 2, kde sídlí Poštovní muzeum, je původní obytnou částí zde kdysi stojícího mlýna. V 19. stol. patřil zámožnému mlynáři a  mecenáši umění Michalovicovi, který pověřil svého přítele Navrátila jeho výzdobou. Vedle divadelního salonku vyzdobil J. Navrátil též bývalou jídelnu, jejíž obraz, resp. jeho detail Turin, Monte superga je filatelistům důvěrně znám. 

Dne 28. 5. 2008 vychází aršík Ledeburská zahrada podle návrhu Adolfa Absolona, která je jednou z nejkrásnějších zahrad na jižním svahu Pražského hradu a  tvoří část navzájem průchozích palácových zahrad, vzniklých na počátku 18. století. Styl vrcholného baroka propůjčil Ledeburské zahradě až I. J. Palliardi roku 1787 ve službách rodiny Kolovratů. Svažitý terén zahrady je vyřešen pěti terasami, které jsou prostoupeny schodišti s balustrádami. Osmiboký altánek na vrcholu korunuje celé monumentální dílo. Ve spodní části zahrady při paláci je sala terrena zdobená štuky a  malovanými mytologickými výjevy od V. V.Reinera z roku 1730 a  protilehlá část s kašnou a  zápasícím Herkulem, zobrazená na známce, vede k terasám přes dvouramenné schodiště. Ve středu parteru je fontána. Ledeburská zahrada, která byla znovu otevřena roku 1995 po rekonstrukci, slouží jako vynikající prostor pro slavnostní události, mezi něž patří i  svatby. Rytiny emise jsou dílem Martina Srba. Aršík je vytištěn jednobarevným ocelotiskem kombinovaným ofsetem. Známka nese hodnotu 51 Kč.

Pražské dominanty nejsou jen staleté historické věže, kupole kostelů či střechy paláců. Patří k nim právem i  výrazné prvky současné nebo nedávné architektury, jako je na známce 12 Kč zobrazený klášterní kostel Emauzy s moderním efektním řešením věží, které bylo realizováno v  letech 1965-8 podle návrhu arch. F. M. Černého. Původní novogotické dvouvěží nad průčelím kostela bylo spolu s  klášterem silně poničeno při americkém náletu 14. 2. 1945. Dnes ohromující asymetrické 32 m  vysoké betonové skořepiny s pozlacenými hroty evokují svým tvarem andělská křídla a  vytvářejí zajímavou dominantu podskalské části Nového Města. Známka, kterou vytvořil Karel Zeman ve spolupráci s rytcem Jaroslavem Tvrdoněm, vychází 3. 9. 2008 v  50ti kusovém archu v šachovnicovém postavení s protichůdnými dvojicemi (tête-bêche). Takové uspořádání známek se v naší známkové tvorbě vyskytlo u  československé emise Holubice a  Osvobozená republika z let 1920 - 22.

Císař Karel IV založil v r. 1347 pro jihoslovanské mnichy řádu benediktinů klášter Na Slovanech ve snaze posílit slovanskou liturgii a  potlačit rozpory mezi západní a  východní církví. Byl to jediný slovanský klášter říše Karla IV., kde mniši používali staroslověnštinu jako liturgický jazyk. Jméno Emauzy získal podle kapitoly z Evangelia, která se četla v den vysvěcení (popisuje setkání Ježíše s učedníky v Emauzích). Klášter se stal střediskem vzdělanosti a  umění. 

Trojlodní klášterní kostel P. Marie, sv. Jeronýma a  slovanských patronů patří k největším v Praze. Na jižní straně k němu přiléhá čtyřkřídlý klášter s ambity kolem rajského dvora. Dále je zde gotická královská kaple, kapitulní síň a  barokní refektář. Křížová chodba je zdobena freskami, které patří k  nejcennějším památkám gotického období. V r. 1990 se do kláštera vrátil řád benediktinů. Emauzy jsou národní kulturní památkou.

Společné česko-rakouské vydání připomíná dvě významné filatelistické události – Světovou výstavu poštovních známek Praga 2008 a  na ni časově navazující Mezinárodní výstavu poštovních známek Wipa 2008, konanou 18. - 21. září 2008 ve Vídni.

Námětem společné emise je vůz spěšné pošty na trase Vídeň - Brno z r. 1750. Na aršíku je volně použita obrazová dopisnice, která vyšla nákladem spolku poštovních úředníků ve Vídni poč. 20. stol. a  která byla zaslána z Vídně do Prahy 23. 12. 1914. Nyní je ve sbírkách Poštovního muzea v Praze. Je na ní reprodukce obrazu signovaného K. Schnorpfeil a  zobrazuje vůz tažený čtyřspřežím s postilionem a  pasažéry. Nechybí ani krajina na pozadí obrázku. 

V roce 1750 jezdily vozy řádné pošty - diligence - mezi Vídní a  Brnem podle pravidelných jízdních řádů. První zkušební jízdu na této trati provedl autor jejich projektu baron Lillien v r. 1749. Podle potřeby si mohl cestující zaplatit i  mimořádnou spěšnou jízdu poštovního vozu podle vlastních požadavků. Cena za jízdu byla stanovena podle vzdálenosti, počtu koní, přepřahacích stanic apod. a  byla proto velmi drahá a  používaná jen výjimečně bohatými vrstvami cestujících. Tyto vozy většinou táhlo čtyřspřeží, ale podle potřeby i  šesti- až osmispřeží. Součástí předepsané uniformy postiliona byl červený kabátec s  modrými výložkami, poštovní trubka a  vysoké jezdecké boty.

Aršík v ryteckém provedení Václava Fajta se známkou 35 Kč vytiskla Poštovní tiskárna cenin Praha ocelotiskem z plochy v kombinaci s ofsetem. Vychází 12. 9. 2008 v den zahájení výstavy PRAGA 2008.