Poslední zprávy:
|
|
Poštovní muzeum – člen Klubu filatelistické elity
Poštovní muzeum bylo založeno 18. prosince roku 1918. Stalo se tak pouhých několik týdnů po 28. říjnu toho roku, kdy s koncem první světové války vznikly na místě bývalého Rakousko–Uherska nové evropské státy, mezi nimi i Československo. Osmnáctý prosinec roku 1918 má pro poštovní historii nového státu ještě další symbolický význam, téhož dne totiž vyšly první československé poštovní známky s námětem Pražského hradu podle návrhu světoznámého secesního malíře Alfonse Muchy.
Zakladatelem muzea se stalo tehdejší ministerstvo pošt a telegrafů a v působnosti resortu pošty a telekomunikací setrvalo muzeum prakticky až do konce roku 1992. S pádem komunistického režimu v roce 1989 nastal proces postupného dělení původně státem vlastněných a řízených poštovních a telekomunikačních služeb a jejich částečná privatizace. Tento proces vrcholil v roce 1992 privatizací telekomunikací a radiokomunikací a vznikem samostatného státního podniku Česká pošta ke dni 1. 1. 1993. Téhož dne bylo rozděleno Československo ve dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Poštovní muzeum se sídlem v Praze se stalo součástí státního podniku Česká pošta.
Sbírková činnost Poštovního muzea byla od počátku soustředěna na získávání hmotných a písemných dokladů bohaté staleté historie poštovnictví, jež se v českých zemích začala psát roku 1526 založením první poštovní trasy z Prahy do Vídně v souvislosti s volbou Ferdinanda Habsburského českým králem. Nákupy i dary významných osobností muzeum velmi rychle vytvořilo sbírku, která umožnila v roce 1928 otevření první dočasné expozice v přízemí starobylého Karolina a v roce 1933 stálé expozice v bývalém klášteře sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Zároveň budovalo obsáhlou odbornou, veřejnosti přístupnou, knihovnu. Nedílnou součástí muzejních sbírek byly poštovní známky.
Rozvoj muzea citelně postihla válečná léta, včetně nuceného uzavření v roce 1944. Nejcitelněji se však muzea dotkla doba po komunistickém převratu v roce 1948. Muzejní expozice byly postupně rušeny a sbírky provizorně ukládány v nevyhovujících prostorách. K postupnému obnovení muzejní činnosti v původním rozsahu došlo až ve druhé polovině šedesátých let.
V roce 1976 pak byla otevřena nová expozice historie pošty a telekomunikací v bývalém opatství cisterciáckého kláštera v malém jihočeském městě nedaleko hranice s Rakouskem – ve Vyšším Brodě.
V roce 1988 získalo muzeum nové sídlo v Praze v domě ze 17. století. Byly tu umístěny filatelistické sbírky, knihovna se studovnou a muzeum zde pořádá příležitostné výstavy.
Sbírky Poštovního muzea čítají téměř 200 000 inventárních jednotek, z nichž některé jsou tvořeny početnými soubory jednotlivých sbírkových předmětů stejné povahy. Celá sbírka Poštovního muzea je jako součást národního kulturního dědictví evidována českým Ministerstvem kultury.
V expozici Poštovního muzea v Praze se nacházejí bohaté sbírky poštovních známek. Kromě kompletní sbírky Československa a České republiky jsou zde vystaveny klasické evropské poštovní známky včetně mezi filatelisty velice ceněné studijní sbírky klasických rakouských známek. K chloubám sbírky patří i první novinové známky světa – rakouské Merkury. Poštovní muzeum vlastní světově unikátní osmdesátiblok tzv. modrých Merkurů, který však vystavuje pouze při zvláštních příležitostech. Významná a veřejnosti přístupná je sbírka tzv. ruských Zemstev, odkaz muzeu architekta Lady–Jakuševiče, potomka ruských emigrantů do předválečného Československa, a známek staroněmeckých států.
Objekt Poštovního muzea v Praze slouží i k pořádání příležitostných výstav. Každoročně se jich uskuteční pět až šest. Jsou to výstavy umělců a rytců českých poštovních známek, výstavy z muzejních historických a filatelistických sbírek ale i výstavy, které jsou výsledkem mezinárodní spolupráce. Například v roce 2006 proběhla v muzeu výstava partnerského poštovního muzea ze Slovenska a výstava poštovních známek Francouzské republiky.
Expozice dějin pošty v pobočce muzea ve Vyšším Brodě představuje dějiny pošty od středověkých poselských spojů až po současnost. Na ploše asi 1 800 m2 si návštěvníci mohou prohlédnout bohaté sbírky poštovních stejnokrojů, vývěsních poštovních štítů, poštovních schránek, pokladen a také různých předmětů z interiérů pošt, včetně sbírky obrazů. Zajímavé jsou i ukázky historické poštovní mechanizace. K nejcennějším předmětům patří například barokní vyřezávaný štít z poštovní stanice z konce 17. století. Pro návštěvníky je nepochybně nejatraktivnější sbírka vozů a kočárů.
Poštovní muzeum je členem Mezinárodní asociace dopravních a a poštovních muzeí IATM. Je členem a podílí se na práci Konference evropských komunikačních muzeí CECOMM. Od roku 2004 je členem Klubu filatelistické elity Monte Carlo v Monaku, kde se pravidelně účastní výstav MonacoPhil.
Jan Galuška
vedoucí oddělení dějin pošty a telekomunikací
Česká pošta - Poštovní muzeum
|
|
|
|
|
|
|