Světová výstava PRAGA 2008 je velkou příležitostí pro vydavatele poštovních známek a  Českou poštu představit krásy Prahy na známkách ve větším rozsahu než je obvyklé. Praha, která je právem pokládána za jedno z nejkrásnějších měst na světě, se tedy bude v  příštích dvou letech hojně objevovat na známkách, obálkách dne vydání a  dopisnicích. Pražské motivy těchto emisí jsou pojaty velmi originálním způsobem, spočívajícím ve zvláštní kompozici, pohledu z výšky, z dálky, využitím nevšedních podkladů atd. Vezmeme-li v úvahu rozměr známky a  všechny další limitující faktory její tvorby, pak je často výtvarné řešení známky zajímavější než kompozice obrazu či záběr fotografie a  přináší potěšení svým estetickým účinkem. 

První emisí světové výstavy PRAGA 2008 byla známka 35 Kč s Pohledem na Hradčany od Giovanniho Castrucci zakomponovaná v aršíku se zlaceným rámem a  ozdobným závěsným kováním. Byla vydána 13. září 2006 a  jejím autorem je grafik Václav Kučera. Obraz známky tvoří mozaika z drahých kamenů - commesso in pietre dure - která je složena tak, aby vytvářela potřebný obraz barvou a  kresbou drahých kamenů přesně zabroušených do sebe. Tuto zvláštní techniku přinesli z  Florencie na dvůr císaře Rudolfa II. v  Praze Cosimo a  Giovanni Castrucciové, kteří zde založili prosperující dílnu, jejíž produkce představuje samostatnou variantu florentské mozaiky. Tato technika byla hojně využívána na výplně kabinetů a  truhliček. Mozaika na známce je vytištěna ocelotiskem z plochy podle rytiny Václava Fajta a  je kombinována s ofsetem. Originál mozaiky je v majetku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a  byl vystaven na velkolepé výstavě „Rudolf II. a  Praha“ v roce 1997. Pro obálku dne vydání zvolil autor emise portrét Rudolfa II. v kresbě Giuseppe Arcimbolda, dalšího umělce ve službách císaře, který proslul svými alegoriemi – portréty, krajinami a  zátišími, složenými z květin, zeleniny i  zvířat. 

Dne 11. října 2006 vyšla další známka k  propagaci výstavy PRAGA 2008. Byla to Vrtbovská zahrada v Praze, jedna z nejkrásnějších barokních zahrad v Evropě. Rozprostírá se na úpatí vrchu Petřína při Vrtbovském paláci na Malé Straně. Zahradu v italském stylu navrhl v letech 1715 - 1720 architekt František Maxmilián Kaňka pro hraběte z Vrtby. Na její výzdobě se podíleli význační umělci vrcholného baroka – sochař M. B. Braun, malíř V. V. Reiner a  štukatér T. Soldati. Účinek zahrady je založen na gradaci terasových plošin spojených schodišti a  nesených opěrnými zdmi tvarovanými v křivkách příznačných pro baroko. Spojnici zahrady a  paláce tvoří salla terrena, zdobená freskami a  sochami. Střední terasu s bazénkem a  vodotryskem tvoří vysoká opěrná zeď s kuželkovou balustrádou a  dvoukřídlým schodištěm, která je zdobena sochami antických bohů a  barokními vázami. Na známce hodnoty 7,50 Kč je zobrazena část této sochařské výzdoby s pohledem na Vrtbovský palác a  věže chrámu sv. Mikuláše. Autorem výtvarných návrhů této emise je Karel Zeman, autorem rytin Jaroslav Tvrdoň. Na kuponu je reliéf vodních panen rovněž z výzdoby Vrtbovské zahrady. Známka je vytištěna rotačním ocelotiskem kombinovaným hlubotiskem.

Na 1. prosinec 2006 připadá vydání výplatní známky pro potřeby propagace světové výstavy. Je to malá známka nominální hodnoty 7,50 Kč, jejíž celý obraz tvoří logo výstavy PRAGA 2008. Autorem tohoto loga i  známky je Jan Solpera. Známka byla vytištěna ofsetem.

V první polovině roku 2007 vyjdou již tradičně dvě příležitostné dopisnice v hodnotě 7,50 Kč a  10 Kč, které budou mít známku s architektonickými symboly Prahy a  v jejichž obrazové části budou vyobrazena místa, kde se bude PRAGA 2008 odehrávat. Na dopisnici 7,50 Kč bude zobrazen Průmyslový palác Výstaviště v Praze 7 - Holešovicích a  na dopisnici 10 Kč půjde o  zajímavý interiér Poštovního muzea.

Pražská čtvrť Malá Strana oslaví v roce 2007 své 750. výročí. Jedna z nejatraktivnějších částí Prahy s neopakovatelnou atmosférou a  půvabem starého historického města je památkovou rezervací. Český král Přemysl Otakar II. založil v pražském podhradí, v  prostoru dnešního Malostranského náměstí tzv. Nové Město pod Pražským hradem, které bylo od počátkem 14. století nazýváno Menší Město pražské. Císař Karel IV. toto město podstatně rozšířil přidružením okolních osad i  zbudováním nových hradeb (tzv. Hladové zedi). Dnešní podoba Malé Strany pochází hlavně ze 17. a  18. století, kdy zde vznikaly honosné barokní paláce, kostely a  kláštery. V roce 1784 přestala být samostatným městem a  stala se jednou ze čtvrtí sjednocené Prahy.

Na známce k výročí Malé Strany je použit detail z Langweilova modelu Prahy, který vedle Starého a  Židovského Města, Hradčan bez Strahova a  části Nového Světa zahrnuje i  Malou Stranu bez petřínských svahů. Langweilův model Prahy je unikátní dokument, umělecké dílo a  rarita. Vznikl v letech 1826 - 1837. Jeho tvůrcem je Antonín Langweil (1791 -1837), který se vytvořit model Prahy zabýval již od roku 1822. Bezprostředním podnětem pro jeho vytvoření mu však byla pražská výstava modelu Paříže od S. Carona v roce 1826.

Délka Langweilova modelu je 5,76 m  a šířka 3,24 m. Fasády, chodníky, zdi a  ploty jsou nakresleny na papíře, dále kolorovány a  nalepeny na tvrdý karton. Střechy a  dlažby jsou jen z části kreslené ručně, většinou jsou provedeny litograficky. Komíny, kostelní kopule a  části terénu jsou dřevěné. Tvůrce modelu zachytil s maximální přesností barevnost fasád, domovní znamení, nápisy i čísla domů a  odlišil různé typy střech. Na dvorcích můžeme vidět hromady dříví, zídky i  opřené žebříky.

Model Prahy je od padesátých let minulého století umístěn v Muzeu hlavního města Prahy. Je přístupný veřejnosti, pravidelně čištěn a  restaurován. Jeho mimořádná vypovídací schopnost o  podobě Prahy doby Langweilovy před přívalem stavebních změn a  úprav z něj činí neocenitelný zdroj informací o  zástavbě významné části Prahy. 

Známka 7,50 Kč, jejímž autorem je Václav Kučera, bude vydána 14. března 2007. Bude vytištěna rotačním ocelotiskem podle rytiny Miloše Ondráčka, kombinovaným hlubotiskem. Známka zachycuje Malostranské náměstí s bývalou radnicí, palác Smiřických a  Šternberské domy na severní straně náměstí, kostel sv. Mikuláše, bývalou jezuitskou kolej i  bloky domů v okolí. Kupon poloviční velikosti tvoří domy na jižní straně náměstí.

Pozoruhodná osobnost Antonína Langweila i  s jeho podpisem je vyobrazena na obálce dne vydání. Zdá se, že právě při práci na modelu Prahy.

Další velké pražské výročí bude připomenuto na známce 43 Kč, která bude vydána 20. června 2007. Jde o 650. výročí Karlova mostu, jehož základní kámen položil sám císař Karel IV. dne 9. července 1357 v přesně 5 hodin 31 min. Datum a  čas určili astrologové. Stavbou mostu byl pověřen Petr Parléř a  jeho huť. Most se původně jmenoval Kamenný či Pražský, po císaři Karlovi je nazýván teprve od roku 1870. Stavba o  délce 520 m  a šířce 10 m  spočívající na 16 pilířích je postavena z pískovcových kvádrů a  zakončena mosteckými věžemi na obou březích Vltavy. Na zábradlí mostu jsou umístěny nyní již převážně v kopiích barokní sochy a  sousoší od věhlasných umělců, jako byli Matyáš Bernard Braun či rodina Brokoffů. Některé sochy poničené povodněni byly nahrazeny díly soudobých sochařů. Most sloužil jako důležitá komunikace ještě ve 20. století, teprve od roku 1965 je určen pouze pro pěší. Stal se prvořadou historickou památkou Prahy a  turistickou atrakcí. 

Noční pohled na osvětlený Karlův most s nádhernou gotickou Staroměstskou mosteckou věží a  barokní kupolí kostela sv. Františka je založen na efektní hře světel nejen na mostě a  přilehlých budovách, ale i  ve vodách Vltavy. Aršík, do něhož známka plynule přechází, je dílem Adolfa Absolona, který pojal předlohu pro celý aršík jako originální malířské dílo. Rytinu ve známce provedl Martin Srb. Aršík bude vytištěn ocelotiskem kombinovaným s  ofsetem. Obálka dne vydání, kterou nakreslil Pavel Dvorský, zobrazuje sochu trůnícího Karla IV. s korunou římského císaře na hlavě, která zdobí Staroměstskou mosteckou věž.

Vydavatelská činnost k  propagaci a  podpoře výstavy bude samozřejmě pokračovat i  v roce 2008. S  bližšími informace o  nových známkách budete seznámeni v příštím výstavním bulletinu.