Poslední zprávy:
|
|
Z historie výstav PRAGA
(Převzato z katalogu Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1998, autor. M. Langhammer. Pro internet aktualizoval se svolením autora V. Münzberger)
Připravuje se Světová výstava poštovních známek PRAGA 2008. V této souvislosti stojí za to připomenout, že pořádání velkých mezinárodních výstav v našem hlavním městě, jehož latinské jméno PRAGA měly všechny v názvu, má dlouholetou tradici. Tyto výstavy byly vždy dobrou příležitostí pro setkávání a výměnu zkušeností mezi sběrateli mnoha zemí, a to bez ohledu na to, jaké politické režimy zde právě působily. Zároveň významně ovlivňovaly všeobecný zájem o filatelii u nás a nepochybně měly svůj značný podíl na výchově dalších filatelistů mladší generace. Důležitým záměrem organizátorů výstavy PRAGA 2008 proto je na tuto tradici navázat tak, aby i nově připravovaná výstava důstojně zapadla do řady jejích předchůdkyň.
Učiňme proto při této příležitosti malý výlet do historie výstav PRAGA. Začneme výstavou PRAGA 1938, která byla první velkou mezinárodní filatelistickou výstavou konanou v Praze. Pamětníků této výstavy mezi námi už asi moc nebude. I vzpomínky na další mezinárodní výstavu PRAGA 1955, na světové výstavy konané v letech 1962, 1968, 1978 a 1988 a konečně i evropskou výstavu PRAGA 1998 postupně zapadají a podléhají subjektivnímu zkreslení. Vždyť například dnešní šedesátníci v době první Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1962 končili pouze základní školu.
Pro osvěžení paměti sáhněme tedy po "dobových pramenech" - výstavních katalozích, bulletinech, publikacích a filatelistických časopisech, ve kterých najdeme nejen základní fakta o výstavách, exponátech a jejich hodnocení, ale i názory a ohlasy oficiálních hostů i prostých návštěvníků.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
PRAGA 1938
Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA 1938 se konala od 26. 6. do 4. 7. v roce 20. výročí nezávislosti Československa, ale také v době ohrožení bezpečnosti naší republiky, pod záštitou prezidenta republiky dr. E. Beneše a pod patronátem Mezinárodní filatelistické federace (FIP).
V čestném předsednictvu byli předsedové poslanecké sněmovny a senátu, ministři pošt a telegrafů a zahraničních věcí, primátor hlavního města Prahy, jedenáct dalších československých představitelů a diplomatičtí zástupci čtyř desítek zemí.
Čestný výbor výstavy byl velmi početný. Seznam zahraničních členů je na pěti stránkách a československých členů na dalších pěti stránkách výstavního katalogu.
Mezinárodní jury (tehdy se psalo "soudcovský sbor") měla 35 členů. Mezi nimi najdeme i tak slavná jména, jako L. Dubus, Anton Kumpf-Mikuli, A. Laszkiewicz, Hermann E. Sieger nebo prof. M. Wagner, která i po sedmdesáti letech jsou pojmy. Na vlastním posuzování exponátů se však podílelo jen 25 přítomných jurymanů (ostatní se nedostavili).
Výstava se konala na několika místech v Praze. Hlavní výstavní budovou byl Národní dům na Vinohradech. Tam byla kromě exponátů i filatelistická burza, pošta, informační kanceláře a před budovou stála autopošta. V kinu Minuta byly promítány propagační filatelistické filmy. Menší část výstavy a kongresy se konaly v Hasičském domě (na rohu Blanické a Římské ulice). V tehdejším Domě zemědělské osvěty byla umístěna 2. mezinárodní výstava filatelistické literatury. Tam byl také tištěn a prodáván výstavní aršík.
J. Vondrouš, K. Seizinger: Aršík k Mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 1938
Výstava byla oficiálně zahájena v Divadle na Vinohradech. Ve Sladkovského sále Obecního domu probíhal mezinárodní sjezd a burza obchodníků poštovními známkami a konal se tam i banket na počest FIP a oficiálních hostů výstavy. Pro ně byl připraven i bohatý program s řadou výletů a exkurzí. Výstavní exponáty - bylo jich celkem 513 - byly rozděleny do 19 tříd, které se dál členily na skupiny, oddělení a části. V oficiální expozici poštovních správ byly zastoupeny 23 pošty. Největší pozornosti se těšily umělecké návrhy v československé expozici a klasické vzácnosti Velké Británie. Mimo soutěž bylo vystaveno v Čestném salónu 13 exponátů, a musela to být opravdu pochoutka pro všechny návštěvníky. Stačí vyjmenovat některé názvy exponátů: Lodní dopisy z různých částí světa od 18. století, Balónová pošta z období francouzsko-německé války 1870-71, Mauritius (1847-59), Námořnické a vojenské dopisy (z předznámkového období z britských kolonií) nebo klasické emise Velké Británie, Nového Zélandu, Číny, Argentiny, Súdánu.
V Čestné třídě bylo 10 exponátů a i tam byly zřejmě lahůdky k pohledání. Pražský sběratel Adolf Passer vystavoval vzácné archy tureckých známek a další legenda světové filatelie Théodore Champion z Paříže zase Vzácnosti celého světa - jejich soupis v katalogu zabírá plných šest stránek.
Země byly rozděleny do tříd a skupin geograficky. V každé bylo oddělení generálních, specializovaných a studijních sbírek.
Svou třídu měli na výstavě PRAGA 1938 aerofilatelisté, bylo v ní téměř třicet exponátů, mnohé jistě velmi zajímavé.
Pod neobvykle znějícím označením Speciální známky byly vystaveny sbírky patřící podle našich hledisek především mezi motivové a tematické (např. Červený kříž, smuteční známky, sporty, sloni, dějiny umění, filatelistické výstavy), ale i exponáty známek místních a soukromých pošt.
Svou třídu měly čtyři exponáty celin a předchůdce dnešních exponátů poštovní historie najdeme ve třídě nazvané Předfilatelistické dopisy a sbírky razítek. Ve třídě mladých filatelistů bylo vystaveno 16 exponátů.
Bohatá byla i třída filatelistické literatury, mimo jiné zde Karel Basika vystavoval Kurs filatelie a Post Office Reform 1837-1937.
Jak dopadla největší meziválečná filatelistická výstava pořádaná u nás? Nejvyšší ocenění - cenu výstavy věnovanou prezidentem republiky - získal W. S. Alfieri z Alexandrie za exponát řeckých známek z let 1861-86. Celkem bylo uděleno 45 čestných cen, 12 velkých a 30 malých zlatých medailí, 53 velkých a 88 malých stříbrných a 87 bronzových medailí, 13 pozlacených a 25 stříbrných plaket. Československé exponáty dostaly 4 malé zlaté a 19 velkých stříbrných medailí.
A jak hodnotil výstavu tehdejší filatelistický tisk? Tribuna filatelistů nešetřila slovy uznání, ale ani kritikou. Chvála platila organizátorům i předním zahraničním filatelistům (kteří se zasloužili o to, že i v nejisté době se v Praze sešlo množství hodnotných zahraničních exponátů) a také tehdejšímu ministerstvu pošt a telegrafů, které výstavu financovalo.
Kritizován byl zejména nevhodný termín (v Praze totiž probíhal X. všesokolský slet) i místo. Proti jiným mezinárodním filatelistickým výstavám té doby bylo v Praze poměrně málo zahraničních exponátů, jen něco víc než 60%, a kritizován byl i velký podíl našich členů v jury - 10. Z československých exponátů prý skoro 50 neodpovídalo požadavkům na mezinárodní výstavu a organizační výbor je měl odmítnout. Vcelku se však domácí exponáty v konkurenci neztratily.
Roztrpčení vyvolalo rozhodnutí FIP odvolat objednávku na 10 000 výstavních aršíků. I výstavní katalog se dočkal kritiky, zejména pro nesprávné a neodborné překlady popisů cizích exponátů.
Pohlednice k propagaci Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1938
PRAGA 1955
První poválečná Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA 1955 se konala v roce 10. výročí osvobození ve dnech 10. - 25. 9. pod záštitou prezidenta republiky Antonína Zápotockého a za podpory FIP.
Heslem výstavy bylo "Mezinárodní výstava poštovních známek přispěje k dorozumění mezi národy a k upevnění míru".
V. Stretti, P. Sukdolák, J. Švengsbír: Aršík k Mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 1955
Výstava se konala na dvou místech od sebe nepříliš vzdálených - na Slovanském ostrově, kde byly exponáty filatelistů, a ve výstavní síni Mánes, kde byly exponáty oficiální třídy (23 poštovních správ). V Čestném výboru bylo 18 zahraničních filatelistů v čele s L. Berthelotem a víc než šest desítek našich filatelistů.
Mezinárodní jury měla 18 členů, z toho 7 z Československa. V čele jury byl předseda FIP L. Berthelot, čestným předsedou byl ing. K. Ptačovský.
I PRAGA 1955 měla bohatý doprovodný program, včetně slavnostního představení Smetanovy Libuše v Národním divadle. K atrakcím výstavy patřily i jízdy historického dostavníku Prahou.
Soutěžní výstavní exponát mohl obsadit (až na výjimky) podle propozic maximálně 5 výstavních ploch (po deseti albových listech).
Mimo soutěž bylo vystaveno 9 exponátů především členů jury. V národní třídě soutěžilo 20 exponátů. Ostatní exponáty byly rozděleny do soutěžních tříd podle teritorií a námětů. Výstavy se zúčastnilo 320 exponátů, z nichž asi třetina byla ze zahraničí (ze 16 zemí). Nejvíce exponátů bylo námětových (více než sto), průměrný rozsah však byl pouhé dvě plochy. Ve třídě Filatelistické zvláštnosti byly vystaveny předznámkové dopisy a razítka, filatelistické vzácnosti, soukromé a místní pošty, celiny, novotisky a falza ke škodě pošty.
Mezinárodní výstava PRAGA 1955 překonala všechna očekávání - navštívilo ji 102 400 osob. Obě hlavní ceny zůstaly v Československu. Velká mezinárodní cena věnovaná prezidentem republiky byla udělena Jaroslavu Kovaříkovi za exponát známek Rakouska z let 1850 - 1918 a velkou národní cenu dostal Jan Mrňák. Zlatou medaili získalo ještě 8 exponátů (z toho 5 z Československa): šlo vesměs o exponáty klasických známek, resp. předválečného Československa, a exponáty aerofilatelistické.
V průběhu výstavy PRAGA 1955 se uskutečnila řada jednání s vedoucími funkcionáři FIP, která směřovala k tomu, aby v Praze byla uspořádána první světová výstava poštovních známek. Následující kongresy FIP potom tento záměr oficiálně schválily.
J. Švengsbír: Celinová obálka k propagaci Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1955
PRAGA 1962
První světová výstava poštovních známek - PRAGA 1962 - se konala v roce 75. výročí organizované filatelie v Československu pod heslem "Za přátelství mezi národy a za upevnění míru ve světě" v termínu 18. 8. - 2. 9. 1962 na Výstavišti (tehdy Parku kultury a oddechu Julia Fučíka) - v Průmyslovém (Sjezdovém) paláci i v tehdy skoro novém Bruselském pavilónu.
M. Hegar, J. Mráček: Známka ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1962
Výstava byla uspořádána z pověření FIP opět pod záštitou prezidenta republiky Antonína Novotného, který v čele oficiální delegace výstavu zahájil. V okamžiku slavnostního zahájení vzlétlo pět tisíc holubů nesoucích mírové poselství na speciální celině (pigeongramu).
Výstavní výbor vedený náměstkem ministra dopravy a spojů Jurajem Maňákem měl 120 členů. Architektonickou přípravu zabezpečovali tvůrci úspěšné československé expozice na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu.
Na výstavě byly oficiální expozice 64 poštovních správ a výstavy se zúčastnili filatelisté z 85 zemí celého světa. Celkový rozsah výstavy byl 6500 rámů. Aby byl lépe ukázán výsledek činnosti filatelistů v jednotlivých zemích, nebylo na výstavě PRAGA 1962 zachováno tradiční dělení exponátů do tříd. Exponáty byly uspořádány podle zemí vystavovatelů bez ohledu na obsah exponátů. Jednotlivé státy tak vlastně vytvářely své "samostatné expozice" v rámci světové výstavy.
Vývoj poštovnictví od 16. století dokládala expozice poštovních provozů, stejnokrojů, nástrojů a zařízení pošt z Poštovního muzea.
I výstava PRAGA 1962 měla velmi bohatý doprovodný program. Na Výstavišti byla i pro návštěvníky - nefilatelisty připravena řada atrakcí a zábavných pořadů. Mezi filatelistickými atrakcemi si zasluhovala pozornost dostavníková a vrtulníková pošta.
Ve dnech 19. a 20. srpna se uskutečnila konference redaktorů filatelistického tisku za účasti 53 redaktorů z 15 zemí Evropy i zámoří vedle novinářů československých. Na závěr byly schváleny stanovy Mezinárodního sdružení filatelistických novinářů (AIJP). Jeho předsedou byl zvolen P. Seguy ze SRN.
30. srpen byl Dnem mládeže a poslední den výstavy se uskutečnila beseda filatelistů delegovaných kroužky z celé republiky s vedoucími funkcionáři tehdejšího Ústředí.
V závěru výstavy (30. 8. - 1. 9.) byl uspořádán kongres FIP a 1. září byl slaven Den FIP.
J. Liesler, B. Housa: Známka ke kongresu FIP
Výstavní exponáty posuzovala 36 členná jury opět pod vedením Luciena Berthelota. Tajemníkem byl Ing. Ladislav Dvořáček. V jury bylo 24 členů ze zahraničí (proti původnímu složení jury se jeden člen nedostavil). Jury pracovala deset dní, vedle vystavených exponátů musela prohlédnout i materiál uložený v trezorech.
Čestná cena věnovaná prezidentem ČSSR byla udělena oficiální expozici SSSR. Jury udělila velkou mezinárodní cenu a zlatou medaili P. J. Pannetierovi z Francie, velkou národní cenu a zlatou medaili P. Zajíčkovi za exponát Pošta na našem území 1780-1910. Zvláštní cenu za nejlepší exponát československých známek vystavený zahraničním sběratelem dostal spolu se stříbrnou medailí známý sběratel z USA J. J.Verner. Celkem bylo uděleno 933 medailí, plaket a diplomů. Ze 14 zlatých medailí byly čtyři uděleny československým vystavovatelům (P. Zajíček, dr. S. Zrubec, Ing. J. Karásek a Z. Kvasnička).
Světová výstava PRAGA 1962 byla propagována nejen ve Filatelii, bulletinech a tisku, ale i v rozhlasovém vysílání v deseti jazycích. Součástí byla i hodnotnými cenami dotovaná soutěž pro zahraniční posluchače.
C. Bouda, L. Jirka: Známka ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1962
Soutěž byla organizována i pro mladé filatelisty a v jiné soutěži se uplatnily fotografie s filatelistickou tematikou.
Díky zajištění mnoha atraktivních exponátů včetně populárních známek z ostrova Mauritius nebo atraktivních nových známek se sovětskými kosmonauty byla výstava středem zájmu i široké nefilatelistické veřejnosti. Ve všední dny převyšoval počet návštěvníků deset tisíc a v sobotu a v neděli musely být vchody uzavírány pro přeplnění sálů. Celkem výstavu navštívilo asi 283 000 osob.
Aby nezůstalo jen u samé chvály, připomeňme, že byl kritizován nedostatečný náklad katalogu, naprosto neúměrný zájmu návštěvníků. A jistě nejen pro vložený černotisk letecké známky od Cyrila Boudy.
PRAGA 1968
Další světová výstava poštovních známek se v Praze konala s odstupem pouhých šesti let - od 22. 6. do 7. 7. 1968. Byla součástí oslav 50. výročí samostatnosti Československa a 50. výročí vydání prvních československých poštovních známek. Heslem výstavy bylo "Filatelie - svět poznání a míru". Výstava se konala pod záštitou prezidenta republiky Ludvíka Svobody, který ji také zahájil, a pod patronátem FIP.
J. Lukavský, J. Herčík: Známka ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1968
V čele prezídia výstavy i mezinárodní jury stál předseda FČSF Ing. Ladislav Dvořáček.
Byla opuštěna koncepce výstavy PRAGA 1962 s "národními pavilóny". Exponáty byly rozděleny tradičně do tříd.
Vyhrazené místo měla v rámci výstavy galerie našich tvůrců poštovních známek. Hlavní část soutěžních exponátů byla vystavena na Výstavišti v Průmyslovém paláci (Sjezdovém paláci PKOJF), další exponáty byly ve Sportovní hale a na volných prostranstvích bylo postaveno několik montovaných pavilónů. Oficiální expozice poštovních správ byly vystaveny v paláci U Hybernů.
J. Liesler, J. Schmidt: Známka ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1968
Ve střední části Průmyslového paláce byly vystaveny špičkové exponáty Čestné třídy a Čestného dvora. Ve Sportovní hale byla i výstava Pošta včera a dnes.
Vedle obvyklých poštovních přepážek a vedle zvláštní dopravy pošty balóny (na Letenské pláni je startovaly dvě živé legendy - generál Umberto Nobile a František Běhounek) nebo dostavníky byla na výstavě i historická italská pošta. I ta měla samozřejmě svá příležitostná razítka.
Pozornosti filatelistů i nefilatelistických návštěvníků se těšily hlavně populární atraktivní známky. Ukázku z britské královské sbírky se sice zajistit nepodařilo, nechyběla však sbírka legendárních mauritiů a také nejslavnější československé rarity, jako obrácený přetisk Pošta Československá 1919 na čtyřkorunové známce na žilkovaném papíře nebo doplatní provizórium 50/50. Tyto dvě známky byly reprodukovány i na výstavní vstupence a tak si je, aspoň v této podobě, odnesl na památku každý návštěvník. Že na zhlédnutí skutečných rarit stály dlouhé fronty, není snad třeba připomínat.
V Čestném dvoře bylo možno obdivovat nejen vzácné, zejména klasické známky, ale i ojedinělé celistvosti - včetně třeba dopisů ze 14. a 15. století, lodních nebo prvních balónových pošt.
I mezi dalšími exponáty jistě každý našel něco pro sebe. Filatelista to, co sám sbírá, nebo o co se zajímá. A laik postál třeba před exponátem s lákavým názvem Špionáž a propaganda v historii 2. světové války. Nebo před krabicí obsahující rovný jeden milión našich nejběžnějších známek.
Podle autoportrétu Henri Rousseau, J. Švengsbír: FDC se známkou ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1968
PRAGA 1968 byla největší filatelistickou výstavou v dosavadní historii. V oficiální třídě byly exponáty 150 poštovních správ. Výstava měla téměř 10 000 výstavních ploch, zhlédnout vše aspoň zběžně bylo tedy časově náročné.
Rekordní byl i počet návštěvníků - během 16 dnů přišlo 345 000 osob, z toho asi 60 000 bylo ze zahraničí. Výstavní jury měla 55 členů z 23 zemí světa (včetně pozorovatelů), z toho 14 bylo domácích. To bylo nejvíce v dosavadní historii výstav poštovních známek. Mnozí členové jury měli za sebou již řadu mezinárodních a světových výstav. Během pěti dnů museli spravedlivě rozhodnout o udělení výstavních medailí. Smutnou událostí bylo úmrtí jednoho ze členů jury Jana Mrňáka právě v den zahájení výstavy.
Jury udělila 962 medailí a diplomů v soutěžních třídách, z toho 66 zlatých medailí. Dalších 209 exponátů bylo vystaveno mimo soutěž.
Mezinárodní Velkou cenu věnovanou předsedou Národního shromáždění získal Horst Knapp ze SRN za studijní exponát klasických známek Saska. Velkou národní cenu věnovanou předsedou vlády ČSSR získal exponát Z. Kvasničky. Velkou čestnou cenu věnovanou prezidentem republiky získal Pietro Provera z Itálie za známky starého Rakouska a Lombardska-Benátska.
V bohatém doprovodném programu výstavy se našlo místo a čas i na odborné semináře, porady, aktiv vedoucích kroužků mladých filatelistů, zasedání AIEP. Na závěr se konal opět kongres FIP.
Slov chvály na adresu pořadatelů a organizátorů výstavy bylo řečeno a napsáno opět mnoho.
PRAGA 1978
Výstava PRAGA 1978 se konala ve dnech 8. - 17. 9. 1978. Heslo bylo proti předchozí výstavě rozšířené "Poštovní známka a filatelie - svět poznání a míru". Každý den výstavy měl svůj vlastní název a charakter.
K. Toman, J. Herčík: Poštovní stejnokroje – známka ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1978
Vedle již tradičních míst - Výstaviště (Průmyslový palác a Bruselský pavilón) a výstavní palác U Hybernů - byla speciální část výstavy Umění a známka v Jízdárně Pražského hradu. Tam mohli návštěvnici až do října konfrontovat originály uměleckých děl s jejich transkripcí na poštovních známkách.
U Hybernů našly opět "střechu nad hlavou" exponáty poštovních správ. Bruselský pavilón hostil vedle přepážek pošty a prodejny POFIS i besedy s tvůrci známek, autogramiády a byly tam i promítány filmy.
Součástí výstavy byly opět četné doprovodné akce. Pošta byla dopravována vrtulníky a balóny. Na odborných seminářích k jednotlivým výstavním dnům přednášeli i mnozí zahraniční filatelisté.
I. Strnad: Letecká celinová obálka – balony z Tábora ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1978
Před zahájením výstavy proběhl 47. kongres FIP, který potvrdil ve funkci nového předsedu Jacquesa Stibbeho z Belgie.
Proti necelé tisícovce exponátů na předchozí výstavě PRAGA 1968 bylo na výstavě PRAGA 1978 vystaveno 1405 exponátů (včetně 250 exponátů literatury). Rekordní rozsah byl ovšem záměrem pořadatelů od samého počátku. Připočítáme-li 143 oficiálních exponátů poštovních správ, pak celkový počet přesáhl půl druhého tisíce.
U Čestném dvoře se opět sešel výkvět exponátů světových filatelistických špiček ozdobených mnoha medailemi. V těchto exponátech samozřejmě dominoval klasický materiál.
Nechyběly samozřejmě legendární "mauritie". V Čestném dvoře bylo možno obdivovat i československé známky v exponátech Zdeňka Kvasničky nebo Jamese Matejky. Nechyběli ani "korunovaní vystavovatelé", byla vystavena ukázka ze sbírky britské královny a monackého knížete.
Filatelisté i laici se jistě zastavili u neobvyklého exponátu kosmické pošty. Jeden dopis poslal první československý kosmonaut Vladimír Remek přímo výstavě PRAGA 1978. Se svým sovětským partnerem Gubarevem patřil také k "nejprominentnějším" návštěvníkům výstavy.
Mnohé návštěvníky z řad nefilatelistů ovšem lákala hlavně možnost vidět na vlastní oči legendami opředený světový unikát - jednocentovou známku Britské Guayany. Její reprodukci si odnesli domů všichni návštěvníci; byla natištěna na výstavní vstupence.
A. Podzemná, M. Ondráček: Staroměstský Orloj v Praze - aršík ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1978
Náročným výběrem kvalifikace prošlo 137 exponátů československých filatelistů zařazených do soutěžních tříd. Vedle toho bylo vystaveno pět desítek československých exponátů mimo soutěž. Neobvyklý a právem budící pozornost byl nesoutěžní kolektivní exponát obsahující filatelistické materiály z území Československa a československé poštovní známky. Jeho rozsah byl úctyhodných 170 výstavních ploch. Podílelo se na něm ukázkami ze svých sbírek 18 filatelistů. V exponátu byly vzácnosti, které se nikdy jinde pohromadě vidět nedají.
Někteří zahraniční filatelisté obeslali výstavu více exponáty. Rekordní byla v tomto smyslu účast dvou filatelistů: Jean Poulie vystavil v různých výstavních třídách 14 exponátů o celkovém rozsahu 230 ploch a E. Martin de Bustamente měl stejný počet exponátů na 85 plochách.
Vzhledem k množství posuzovaných exponátů byla i jury rekordně početná. Mezi 75 členy mezinárodni jury ze 29 zemí bylo 5 čestných členů a 10 pozorovatelů. Na ohodnocení exponátů měla vyhrazeno šest dní. V čele jury opět stál předseda prezídia výstavy ing. Ladislav Dvořáček.
Nejvyšší ocenění pro soutěžní exponát - Velkou čestnou cenu FIP věnovanou prezidentem republiky - získal exponát havajských známek japonského filatelisty R. Ishikawy obsahující četné unikáty. Velkou mezinárodní cenu obdržel G. Barcella z Itálie za studijní exponát známek staroitalského státu Romagna. Velkou národní cenu dostal za exponát československých známek Max Mahr ze SRN. Velké zlaté medaile dostalo celkem 40 vystavovatelů, což byl do té doby nejvyšší počet v historii mezinárodních a světových výstav.
Z československých vystavovatelů byl nejúspěšnější V.Kovář (studijní exponát československých známek, zejména přetisku Pošta československá 1919), který získal vekou zlatou medaili a věcnou cenu. Dalších 11 našich sběratelů dostalo zlatou medaili. Bronzovou medaili však nedostal ani jeden čs.exponát; i to svědčí o náročnosti výběru.
Poprvé byly zvláštní jury hodnoceny i exponáty poštovních správ. Velkou oficiální cenu věnovanou předsedou vlády ČSSR dostalo federální ministerstvo spojů ČSSR. Ceny získaly pošty Bulharska, Francie, Japonska, NDR, Finska, Rakouska, Řecka a Švédska.
Vysoký byl opět i počet návštěvníků - 335 800 osob, z toho asi 50 000 přijelo ze zahraničí.
PRAGA 1988
Světová výstava poštovních známek PRAGA 1988 se konala ve dnech 26. 8. - 4. 9. 1988 opět pod patronátem prezidenta republiky Gustáva Husáka (který také výstavu zahájil) a FIP. Byla to poslední světová výstava pořádaná na území bývalého Československa i současné České republiky. Konala se na "tradičních" místech - na Výstavišti (PKOJF) v Průmyslovém (Sjezdovém) paláci, Bruselském pavilonu a na Zimním stadionu (námětové exponáty), a také v paláci U Hybernů, v Poštovním muzeu ve Vávrově domě a v Jízdárně Pražského hradu (výstava obrazů a poštovních známek Umění a poštovní známka). Zahájení výstavy se zúčastnil také generální ředitel mezinárodního byra Světové poštovní unie A. C. Botto de Barros.
V. Kovářík, J. Herčík: Aršík ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1988 a 60 let FIP
Výstavu navštívilo přes dvě stě tisíc osob, z nichž každý si jistě mohl najít něco zajímavého. Pro řadu návštěvníků byla výstava poněkud vyčerpávajícím zážitkem. Nejen vzhledem k velkému rozsahu a vzdálenostem mezi jednotlivými výstavními objekty, ale třeba i proto, že kupon na vstupence opravňoval pouze k jedinému vstupu do každého objektu, ve většině z nich však nebyl dostatek vhodných prostor pro nutný odpočinek ani dostatečné možnosti občerstvení.
Heslem, které předurčovalo snahu soustředit co největší počet rozmanitých exponátů z hlediska teritoriálního zaměření, poštovní historie i námětového, byla diverzifikace. Teritoriální exponáty např. představily 116 známkových zemí a teritorií a v třídě námětové filatelie bylo zastoupeno přes 90 různých námětů. Základní byl vedle diverzifikace samozřejmě také požadavek na vysokou filatelistickou úroveň přijatých exponátů. Hodnocení exponátů probíhalo podle tehdy nově závazného generálního a oborových řádů FIP pro hodnocení exponátů.
Na výstavě PRAGA 1988 bylo hodnoceno v soutěžních třídách celkem 928 exponátů (nejvíc ve třídě teritoriální filatelie - 239). Ve třídě literatury bylo hodnoceno 177 titulů. Na výstavě byly exponáty z 55 zemí. Nejvíce exponátů bylo ze SRN - 106, víc než československých, kterých bylo 84. V mimosoutěžních třídách bylo vystaveno 47 exponátů. Celkem bylo asi 10 % exponátů z Československa.
Exponáty hodnotila mezinárodní jury, kterou tvořili 53 členové a 13 pozorovatelů ze 36 členských zemí FIP. Z Československa bylo 12 členů jury a jeden pozorovatel. V čele jury stál opět ing. Ladislav Dvořáček.
Velkou čestnou cenu výstavy věnovanou prezidentem republiky dostal A.Fillinger z Francie za exponát Francouzské armády v době od Ludvíka XIV do Karla X. Velkou mezinárodní cenu získal Z. Mikulski ze Švýcarska za exponát Ruska, SSSR 1918 - 1938 a Polska z let 1858 - 1870 a velkou národní cenu F.W.Hefer ze SRN za Československo 1918 - 1939.
Pozornosti laických návštěvníků se opět těšily především populární a médii popularizované věci - legendární "mauritie" (ze sbírky H.Schnabela ze SRN) nebo sbírka olympijské filatelie předsedy mezinárodního olympijského výboru Juana Antonia Samaranche, přestože neposlal nejlepší výběr ze své sbírky, který byl vystavován v Soulu na výstavě Olymphilex.
J. Liesler, J. Herčík: Památník národního písemnictví v Praze - známka ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1988
Ve Sjezdovém paláci byl také vystaven exponát připomínající sto let organizované filatelie u nás a tzv. filatelistické etudy, nesoutěžní exponáty ukazující a propagující nové směry a obory filatelie.
Na výstavě bylo možné (za československé koruny!) zakoupit poštovní známky OSN a také Finska a Alandských ostrovů. Podobně se zájmu návštěvníků těšil prodej pamětní stříbrné stokorunové mince vydané na počest výstavy.
Na výstavě se pochopitelně významně podílely svými exponáty i československá poštovní správa a Poštovní muzeum. Expozice zahraničních pošt, OSN, Světové poštovní unie a poštovních muzeí byly umístěny v paláci U Hybernů.
Program výstavy byl velmi podrobně načasovaný a zahrnoval vedle oficiálních akcí i kulturní a zábavné pořady v areálu Výstaviště, promítání filmů, diskuse o poštovních známkách a jejich tvorbě, autogramiády tvůrců známek a také mezinárodní aukci poštovních známek POFIS v Kongresovém centru (Paláci kultury). Součástí doprovodného odborného programu výstavy byl mj. mezinárodní seminář o praktických a teoretických otázkách sbírání československých známek, kterého se vedle našich filatelistů zúčastnilo také víc než třicet hostů ze zahraničí, a zasedání odborných komisí FIP.
Den před zahájením výstavy PRAGA 1988 (28. 8. 1988) bylo slavnostně otevřeno Poštovní muzeum - Muzeum poštovní známky ve Vávrově domě, kompletně rekonstruovaném původně středověkém, v minulých stoletích několikrát přestavovaném objektu nedaleko Vltavy, známém nástěnnými malbami v prvním patře z poloviny 19. století od Josefa Navrátila.
Bohužel až příliš bohatá byla produkce poštovních známek, tiskových listů, aršíků a také poštovních celin souvisejících s výstavou PRAGA 1988. Vyšly 23 poštovní známky, 20 tiskových listů v aršíkové úpravě, 9 aršíků, 16 obálek prvního dne, 1 známkový sešitek a 18 příležitostných poštovních dopisnic.
B. Housa: Technické památky – speciální přepážkový list známek ke Světové výstavě poštovních známek PRAGA 1988
Odběr některých výstavních aršíků a "zvláštních tiskových listů" byl vázán na kupón dvacetikorunové vstupenky pro dospělé. A tak si tyto vstupenky v předprodeji (od začátku června) zajišťovali i ti, kdo jen chtěli aršíky a na výstavu se vůbec nechystali. Vyzvednutí aršíků bylo možné ještě do konce listopadu. Distribuce některých výstavních známek v novinkové službě byla omezena. Zkrátka: filatelisté museli velkolepou akci s rozpočtem téměř 52 miliony Kčs zaplatit.
Některé výstavní celiny s poměrně vysokým nominálem natištěné známky byly předurčeny pro mimořádnou přepravu pošty - dostavníkem, balóny nebo letecky (mj. pozdravy "spřáteleným" výstavám FINLANDIA '88 v Helsinkách a BULGARIA '89 v Sofii). Nelze se divit, že taková emisní činnost a vysoké nominální hodnoty řadu filatelistů, mírně řečeno, nepotěšily a byly i jednou z příčin poklesu členské základny Svazu československých filatelistů. Množství výstavních příležitostných razítek (celkem 27 druhů) bylo používáno u 25 příležitostných poštovních přepážek ve všech výstavních prostorách. Vedle toho byla příležitostná razítka související s výstavou PRAGA 1988 používána i v Kongresovém centru (Paláci kultury) při 57. kongresu FIP navazujícím na výstavu a v Národním technickém muzeu ke kongresu Mezinárodního sdružení dopravních a poštovních muzeí i mimo Prahu (v souvislosti se zvláštní výstavní dopravou pošty). Odhadovaný počet zpracovaných zásilek i různých suvenýrů přesahoval 1,5 milionu kusů.
A. Fuchs: Příležitostná dopisnice k výstavě Finlandia 1988 a PRAGA 1988
Připočítáme-li filatelistický materiál, kterým pozdravili výstavu PRAGA 1988 v dalších téměř dvou desítkách zemí, musíme konstatovat, že filatelistická dokumentace této výstavy byla opravdu mimořádně bohatá.
Výstavní katalog výstavy PRAGA 1988 obsahoval řadu odborných filatelistických textů. Samostatný katalog vyšel k výstavě Umění a poštovní známka. Při příležitosti výstavy PRAGA 1988 byla také vydána publikace Československá filatelie, která obsahovala historii organizovaného filatelistického hnutí u nás, generální a oborové řády SČF pro budování a hodnocení exponátů a asi polovinu této knihy tvoří Základní filatelistická terminologie - bohatě ilustrovaný filatelistický výkladový slovník. Zásadní význam pro širokou filatelistickou veřejnost měla Specializovaná příručka pro sběratele československých poštovních známek a celin, jejíž vydání bylo také načasováno k výstavě PRAGA 1988.
Po výstavě se ve dnech 5. - 7. 9. 1988 konal v Praze 57. kongres FIP.
Podobně jako o deset let dříve udělala za Světovou výstavou PRAGA 1988 "tečku" přehlídka vybraných exponátů uskutečněná v Bratislavě v říjnu 1989.
|
|
|
|
|
|
|